„Himmler už 25. května 1940 předložil „koncepci“, nazvanou „Některé úvahy o tom, jak naložit s místním obyvatelstvem východních oblastí“. Stálo tu: „Jsme maximálně měrou zainteresováni na tom, aby se národy východních oblastí v žádném případě nesjednocovaly, nýbrž naopak štěpily na co možná malé větve a skupiny.“

Přežila tato koncepce tzv. Třetí říši? Kupodivu ano. Aby vše bylo jasnější, mluvme o slovanských národech koncem 20. století. K čemu došlo? K „rozpadu“ Sovětského svazu, ke zničení, a to i vojenskou silou, nikoliv tedy jen podvratnými akcemi, federativní Jugoslávie, a k destrukci Československé republiky. Ve všech těchto případech vzniklo z jednoho státního celku několik dalších nových států. Z ČSR výjimečně jen dva, Česká republika a Slovenská republika. Sovětský svaz se rozdrobil na řadu států a po smrti Jugoslávie vznikaly na jejím území, v průběhu zahraničím podněcované etnicko–náboženské války, i menší státy, neschopné udržet svoji státnost.

Na druhou stranu došlo ke sjednocení Německa. To začalo vystupovat jako regionální mocnost. Tvrdě sledovalo své zájmy. Dokonce dovedlo „přesvědčit“ evropské společenství, jež původně sledovalo politiku zachování Jugoslávie, o nutnosti ji rozbít. Za pomoci Vatikánu sjednocení Němci byli úspěšní. V krvi a pod bombami, i NATO letectva, Jugoslávie se zcela zhroutila. NATO zverbovalo postupně řadu dalších nových členů ze států střední a východní Evropy a blížilo se k ruským hranicím.

Ale vraťme se k České republice. Počátkem 21. století byla nastolena otázka, zda se naše republika nemá stát novou spolkovou zemí. V tomto smyslu mluvil např. i dr. V. Špidla a Mgr. D. Herman. Dokonce se objevila i mapa rozšířeného Německa. Co v ní bylo nového? SRN nebyla rozšířena o jeden stát – Českou republiku, ale hned o státy tři, Česko, Morava a Slezsko. „Moravané“, je jich pět a půl a přesto jejich muzika je slyšet. Sní o Zemi Moravsko–slezské. Ale, ouha. I někteří Slezané si myslí, že Slezsko by mělo získat postavení země. A tak čteme, že hranice zemské Moravy jsou tam a tam. Slezané zase posunují své hranice dál do Moravy. K tomu všemu, někteří Slezané si myslí, že naše Slezsko je součástí Slezska, jež patří Polsku. Jiní však tvrdí, včetně některých německých Slezanů, že Slezsko jako celek patří k Německu.

Pokud Himmler z germánské Valhaly nebo z pekla sleduje, co se v Evropě děje, jistě má radost, že jeho výše zmíněná koncepce je dále naplňována. Jeho spokojenost však zřejmě klesá, když vidí, jak si počíná silné Rusko, které již dávno na kolenou před nikým neklečí.